Rozhovor o církvi
Kněz, učitel a herec, to jsou tři z mnoha tvých životních povolání. Osmdesátá a část devadesátých let jsi strávil v USA, kde jsi se, jako celý život, zajímal o církve a sekty. Jaký je rozdíl mezi americkými a českými církvemi, konkrétně třeba církví čs. husitskou, kterou jsi se pět let snažil reformovat?
Společným rysem je křesťanská fundamentalistická ideologie. Tím ale podobnost končí. Americké církve se musí živit samy, tedy přesněji – musí si samy vybrat peníze od věřících a následně s nimi hospodařit, aby žily a rostly. Prázdné kostely v neděli? To by bylo mrháním peněz. Buď se najde kazatel, který kostel naplní, nebo se kostel zavře. Nejefektivnější kazatelé v USA mají své vlastní televizní stanice, které pomocí satelitů vysílají po celém světě. Tito skvělí řečníci a baviči zachraňují lidské duše a současně od nich bez okolků vybírají peníze na další zachraňování duší. I když v samotných USA zájem klesá, jedná se o miliardový byznys. Stále je mnoho lidí, kteří uvěří, že Bůh jim dá zdraví a bohatství, když budou církve podporovat. Obrácení ke Kristu Vás může zbavit rakoviny, a dáte-li peníze církvi, Bůh Vám to až stonásobně oplatí!
Církev čs. husitská je ukázkou úplně jiného modelu církve. Ti, kdo za církev a v církvi mluví, nemusí dbát na názory svých věřících a názory lidí ve společnosti vůbec. Nemusí nikoho přesvědčit, nikomu se nemusí líbit, jen politikům. Od lidí totiž už dlouho prakticky žádné peníze nevyberou. Biskupy, kněze i jejich pomocníky platí stát. Personální obsazení ideového vedení církve zařídila ještě v dobách socialismu Státní bezpečnost, a ta měla na zřeteli úplně jiný cíl, než mají církve v USA. Komunisté kádrovali vrcholné „kazatele“ v církvi, profesory teologie, právě tak, aby zajistili, že kostely budou téměř prázdné, zbytkoví věřící pak měli horovat pro socialismus. Církev bez věřících se špatně reformuje, proto se i sametová revoluce v letech 1989-90 církvi vyhnula. Tato církev dál jede po dráze stanovené komunisty. Agenti StB v církvi, tedy její ideové vedení, si církev prakticky zprivatizovali, jako výnosný byznys, a navíc zdroj titulů a akademických hodností uznávaných státem! Státní peníze, které do církve plynou, díky jim ovšem dále přesně plní účel, stanovený kdysi komunisty: odradit lidi od víry. Kdyby občas nebylo nějakého skandálu, lidé by zapomněli, že církev existuje.
Nenapadá tě nějaké řešení? Není nějaká střední cesta, kázat nekomerčně, ale vzdělaně a zajímavě, snad za malou odměnu od lidu či od státu?
Pro nás je těžko střední cesta mezi těmito extrémy. Češi už mají k církvím odpor. Ta americká verze tu také je, ale zasáhne jedno procento populace, a stagnuje. Jsme prostě mnohem vzdělanější, než prostí Američané, kteří nám zachraňují duše pro věčnost. Čech už těžko uvěří, že svět vznikl, jak říká Bible, a navíc tu ve stejnou dobu s námi běhali dinosauři! Komunistický model církve bez věřících, podle vzoru papeže Benedikta XVI., který má tento problém už v celé Evropě, se snaží udržet křesťanství pomocí vlastního školství. Kdo bude v budoucnosti chtít vystudovat gymnázium, a nedostane se na státní, bude se možná muset přihlásit k víře. Církev bude získávat elitu národa pomocí vzdělávacích institucí, které může dokonce částečně financovat, pokud dostane své privatizační miliardy. Pro peníze a tituly se lidé rádi opět stanou nadšenými věřícími, to je bohužel jisté. Ale s náboženskou vírou Čechů má toto malé spiknutí církevních představitelů a politiků jen málo společného. Politik je často, jak známo, člověk chorý, který jenom sbírá politické body, pokud zrovna nekrade. A církevní představitel tu přetvářku vynáší a káže morálku třeba přímo v parlamentu - za stejná privilegia, jaká mají politici. K čemu tedy odluka církve od státu, když si tak dobře rozumějí? Češi ale nejsou hloupí.
Jaký model církve by tedy prospíval našemu národu?
Češi si zaslouží náboženskou svobodu. Stát a konkrétní politici, sami nevěřící, nemají právo vybírat pro celý národ správné náboženství. Náboženství je každého soukromá věc. Možná by stát, pokud musí dotovat náboženství, měl podporovat nějaké veřejné fórum, kde by se lidé mohli dozvědět objektivní vědecké informace, a kde by probíhala svobodná veřejná diskuse o všech náboženstvích a duchovních filozofiích. To je, co si myslím, že by Čechy bavilo a přispělo k jejich duchovnímu životu. Co pak bude s církvemi? Nenápadně žily..., až je jednou stát odpojí od svého štědrého vemene, stále budou existovat skalní fanoušci a tradice církve nikdy zcela nezanikne. Ale fundamentalistické náboženství v dnešním světě internetu, to je dinosaurus.
Papež Benedikt XVI označil slovo fundamentalismus za nadávku pro opravdové křesťany. Jak to slovo chápeš ty?
Slovo fundamentalista je už delší dobu používáno pro ty, kdo věří, že Bible má ve všem pravdu, což je trapná záležitost pro inteligentní věřící. Biblický Bůh totiž skutečně vybízí ke genocidě národů, které stojí Izraeli v cestě, nařizuje zabíjení homosexuálů a čarodějnic, dovoluje otcům prodávat svoje děti do otroctví. Bible opravdu říká, že svět vznikl zhruba před šesti tisíci roky. Americké církve platí mnoho vědců s tituly za to, aby tvrdili, že dinosauři žili současně s lidmi, považují totiž Bibli za základ (fundament), se kterým se nesmí hýbat. Fundamentalisté se ve všem drží názorů Bible. To, že se papež přihlašuje k fundamentalismu, byť jako nadávce, ukazuje podobné lpění na středověkém názoru, že církev je jediná cesta k Bohu, a kdo se k církvi nepřipojí, půjde na věky do pekla. Církev ovšem svoje názory skrývá, prezentuje se jako tolerantní a přátelská síla. Levicoví intelektuálové v Evropě kdysi věřili Stalinovi, protože měl laskavý otcovský úsměv. Náš Papež má také hezký úsměv, ale v jeho systému náboženské víry, možná i v jeho srdci, nás čeká dokonce Věčný koncentrák. Slabší a znevýhodnění jedinci se stále stávají obětí tohoto systému, který deformuje lidství a zneužívá náboženské cítění lidí k jejich zotročení.
Vypadá to, jako když bývalý kněz má zlost na svého zaměstnavatele...
Ó ne, moje názory má v církvi mnoho lidí, včetně kněží. Jen o tom nemluví, protože by je vyhodili. Zneužívat děti, to není, nebo zatím nebylo, pro církev tak hrozné, jako když má kněz svůj vlastní názor. Církev má smysl, pokud jsou kněží náhodou normální, inteligentní a otevření, když myslí a hledají, a především když sami poznali či zahlédli Boží království, což je, prostě řečeno, vnitřní mír a nezastřené vidění věcí. Ďábel na druhé straně, to je lidská hloupost a sobectví. Církev se stala obětí ďábla už ve středověku, ale současně v ní přes snahy inkvizice mohli přežít skutečně hodnotní a zajímaví myslitelé a také lidé, kteří druhým opravdu pomáhali. Ale dokud církevní prostředí nabízí moc, majetkové výhody a vznešené tituly, nelze čekat, že se v něm prosadí skutečně duchovní a charakterní lidé, a že se církev zlepší, nebo vůbec nějak sama zreformuje. Církev čs. husitská má sice téměř demokratickou ústavu, ale ta je nanic, když nejsou žádní věřící. Demokracie bez lidu je nesmysl. Církev se podobá mafii, kde malí kmotři a jejich kamarádi volí hlavního kmotra, který na oplátku jmenuje ty malé. Pravda, církev se nezaměstnává v první řadě trestnou činností. Stát jí sám peníze štědře dává. A nad její činností oči zavírá. Ale tak už to je od středověku a změní se to teprve tehdy, až se veřejnost začne zajímat o to, proč bychom vlastně měli církev živit z našich daní.
Jestli dobře rozumím, církvi vlastně její majetek škodí?
To je přesně ono, a to také pochopí každý, kdo si přečte Bibli. Buďto Bůh, nebo mamon. Jak mají kněží prachy a moc, Bohem se jen ohánějí, a chtějí čím dál víc. Proto taky kněží prosadili ukřižování Ježíše Krista, který jim nadával ještě víc než já. Ale tím nemyslím malé kněze, kteří za Ježíšem tajně chodili v noci a od něj se učili. Myslím tím vysoké, pyšně oděné slavnostní panáčky, kteří milují především kariéru a tituly. Tady najdeme nejhorší lidské zrůdičky, sami jeden o druhém to i říkají, spíše než ve vězeních celého světa. Ježíš je nazýval psy, kteří se válí v korytu pro dobytek, sami nežerou (nevěří) a druhým brání. Vysocí kněží si ale umí omotat politiky kolem prstu, a tak je Ježíš, stejně jako já, namydlený. Teprve tlak veřejného mínění v demokratické společnosti může v této naší epoše způsobit změnu a odstranění tisícileté vlády lidské hlouposti v náboženství, zatím aspoň na našem kontinentu. Majetek církví, kde už nejsou věřící, by měl prostě a automaticky být zestátněn, jako se to děje třeba v Německu. Jedině tak zrůdičky z církve odejdou, a ne aby ještě čekaly na miliardy, které snad prý patřily kdysi velké a zločinné církvi. Dávat peníze církvi, která je v morálním rozkladu, je zdánlivě právně korektní, ale národu i církvi by více prospělo, kdyby je vláda prostě vyhodila z okna.
Dá se s tím vůbec něco dělat?
Věřící a poctiví lidé se musí probudit a ozvat se: ať církve platí ti, kdo jim věří. Politici pokládají občas řečnickou otázku: mají nevzdělaní lidé ze svých daní platit na vysoké školy a bezdětní přispívat na porodné? Ale kdo má právo diktovat národu správnou víru, která má nadto prospět příštím generacím? Já se ptám těchto nevěřících politiků: Je správná a kvalitní víra automaticky ta, které se zatím dařilo vždy včas odstranit své odpůrce, od Ježíše Krista a Mistra Jana Husa až po dnešní teology, kteří náhodou mají mozek i páteř? Stát ve skutečnosti podporuje ďábla, a měl by si svojí církevní politiku strčit za klobouk. Jednoho dne jistě vznikne hnutí, a náš národ si vybojuje náboženskou svobodu, která mu podle ústavy už dávno patří.
A tak mě napadá, nejseš náhodou komunista?
To už jsem slyšel od jednoho profesora teologie, jako nadávku. Skutečně, komunismus je krásná utopie, a já jsem rád, že tento rozhovor můžu zakončit něčím pěkným a pozitivním. V každé dobré rodině a mezi přáteli je komunismus. Tedy když lidé dávají, a berou si jen to, co potřebují, nevedou si účet. Kolem Ježíše panoval komunismus. Duchovní pokrok vytvoří nakonec na světě společnost, kde se lidé nebudou muset vyvyšovat majetkem a tituly nad druhé, a tím lidstvo nesmírně zbohatne. Zatím jde totiž většina bohatství celého světa na zbrojení, na armády a policii, dozorce a kontrolory, hlídače a revizory, prokurátory, exekutory, vyzvědače a udavače, kteří by se namísto toho mohli věnovat tomu, že by si hráli s dětmi. Ale na to musí být na světě nejdříve velmi dlouho demokracie, aby si lidé uvědomili, že nepotřebujeme ani politiky, a ani žádné kněze, protože Boha můžeme najít, kdykoliv otevřeme srdce.
Otázky: P.S.