Jdi na obsah Jdi na menu
 


Co je náboženský liberalismus?

7. 2. 2009

 

Většina z nás zná  pojem „liberalismus“ z ekonomie. Je to názor, že sami  lidé ve svobodném trhu nejlépe zajistí potřeby všech lidí a tím i obecný blahobyt. Opakem liberalismu je „totalita“, stav neomezené vlády několika jedinců nad společností a celou ekonomikou.

            Náboženský liberalismus obdobně věří, že lidé pro svoji víru a náboženský život nutně nepotřebují vedení papeže, nebo totalitní církve. Liberálové věří ve schopnost člověka sám si utvořit názor a vybrat si případně pro sebe nejlepší náboženství. Liberálové zpravidla nevěří, že dogmatické křesťanství takovou možnost nabízí. Typický je také jejich názor, že Ďábel neexistuje, ale je to prostředek zastrašování, kterými se církev snaží udržet své ovečky pohromadě a v podezíravém strachu z okolního světa.

            Nadějí liberálů je věda, která postupně odhaluje nesprávnost učení církve jak v otázkách lidské přirozenosti, tak ve výkladu historie, o který církev opírá své oprávnění vládnout nad světem. Věda například ukazuje, že žena není méněcenný tvor (který by měl ve shromáždění mlčet), že homosexualita je v přírodě běžná odchylka, kterou samotný jedinec nemůže změnit. Nezávislá věda postupně dokazuje, že Ježíš, který skutečně žil, má málo společného s pozdější církví. Spíše zde jedna z mnoha sekt nabídla podporu římskému císaři, který právě potřeboval pro svůj stát novou sjednocující a státotvornou ideologii. Ze směsi tehdejších kultů vzniklo nové náboženství:  „křesťanství“. Císař Konstantin potom svým dekretem za nás rozhodl, co je pravda a co je naopak hereze, zločin trestaný smrtí, který doslovně spočívá v tom, že člověk si „vybral vlastní názor“. Liberálové, na rozdíl od poslušných křesťanů, často hledají pravdu a moudrost v zakázané literatuře, kacířských a heretických knihách, apokryfních evangeliích, které jsou i pro vzdělanou veřejnost zajímavější, než  cenzurovaná Bible.

            Po tomto krátkém úvodu chápeme, proč je liberalismus pro církve tak strašidelně špatný. Církve se v posledním století názorově vyvíjely spíše nazpět, až dospěly k názoru, že liberalismus fatálně podkovává věrohodnost jejich učení a tím autoritu církve. Církev nutně  nepotřebuje ve svých řadách inteligentní jedince, ale masy poslušných lidí. Církev má peníze, a tak si může (např. v USA) zaplatit renomované vědce, kteří pak např. potírají Darwinovu evoluční teorii.     

Mistr Jan Hus je pro liberální křesťany a pro všechny svobodomyslné lidi zářivým příkladem statečnosti a oddanosti Pravdě, které obětoval nejen svoje postavení a kariéru, ale i fyzický život. V té době církev zvláště strašila Peklem a Posledním soudem, snad aby lépe prodávala „odpustky“ zločincům i za skutky, které spáchají v budoucnosti. Obyčejní lidé byli zavíráni do klece za nejmenší „nemravnost“, zatímco katoličtí duchovní provozovali např. v Praze nevěstince. Je doloženo, že na sněm v Kostnici se sjelo na dva tisíce prostitutek. Křesťanští vůdcové té doby pak jednotně rozhodli, že Jan Hus je nebezpečný kacíř a musí být potrestán smrtí.

            Od 15. století se v Evropě začíná zrychlovat vědecké poznání. Brzy se prolomí církevní bariéry myšlení a nové vzdělanější vrstvy zpochybní neomylnost církve ve všech oborech vědění. Nové poznání nakonec vede k emancipaci vědních oborů. Nakonec se zdá, že už jen náboženství je obor, ve kterém je církev povolaným odborníkem. Ale poslední vývoj v rozvinutých západních zemích ukazuje, že i samo náboženství se emancipuje zpod nadvlády církve, a že církev možná už od středověku nebyla natolik odborníkem na náboženství, jako na manipulaci prostých věřících metodami zastrašování.

            Globalizace nám přináší mnoho nového poznání. Dozvídáme se o jiných, ušlechtilých náboženstvích, a mnoho Evropanů z nich čerpá na své cestě hledání Pravdy. Tibetský Dalajláma je např. podle komentátorů v Německu populárnější než německý papež. Pravověrných křesťanů ubývá, jak roste počet zájemců o dříve zakázaná a zatracovaná duchovní témata. Liberálové se mohou radovat, protože lidská společnost je stále chápavější, humánnější a duchovnější. Avšak církev má stále ještě miliardový majetek a sílu zvyku a tradice na své straně. V zemích s velkým počtem příznivců má i politický a mediální vliv. Příkladem nám může být TV pořad „Největší Čech“ (z r.2006), ve kterém Mistra Jana Husa hájil a zastupoval přímo papežský katolík, pan Profesor Tomáš Halík.

            Náboženský (křesťanský) liberalismus,  je motivován touhou lepšího života pro všechny lidi. Je to názor hluboce lidský, který by v církvích zcela převládl, kdyby jejich „pastýřům“ nešlo o peníze a moc. Nikdo si nezaslouží být ovládán zvrácenou a nelidskou filozofií, která hrozí věčným mučením těch, kdo jí málo chválí. Proto chci na webových stránkách vytvořit fórum, ve kterém budou naše myšlenky tříbeny, aby obstály v boji proti tisíciletým zamlžovacím metodám. Respektujeme prosté a obětavé věřící všech církví. Vždyť i mnoho z nich jsou skrytí liberálové. Nade všechno však ceníme Pravdu, bez které je všechen život jen bohaprázdné bloudění a pobíhání mezi názory. Pravda je nadějí lidstva a cíl, ve kterém se mohou všichni lidé nakonec v lásce spojit a dosáhnout tak Božího království na naší Zemi. Liberalismus hledá „Pravdu, která nás učiní svobodnými…“    (M.Nytra Duben 08)